Jak vlastně vypadá šetrná péče o oděv z přírodních materiálů? Protože i já často skloňuji tato dvě slova, napadlo mě sepsat pár bodů, kterými se řídím u svého šatníku nebo doporučuji svým zákaznicím. Na začátku by bylo dobré si připomenout, že oblečení z přírodních materiálů je mnohem šetrnější k pokožce, více prodyšné a je méně pravděpodobné, že způsobí alergické reakce. Na druhou stranu přírodní vlákna potřebují mnohem větší pozornost při jejich údržbě. A to je určitý moment, který dokáže leckoho oprávněně otrávit. Proto jsem sepsala pár bodů, díky kterým vám šetrná péče nepřijde ani krapátko náročná.
udržitelný len
Len je jedním z nejudržitelnějších materiálů pro výrobu oděvu. Je přirozeně antibakteriální, má vysokou prodyšnost a také je velmi odolný, díky tomu není tak jednoduché ho ušpinit. Věřte mi, vím to z vlastní zkušenosti. Díky těmto vlastnostem se nemusí tak často prát. Což je velká výhoda, kdo by také chtěl po každém nošení hned všechno házet do pračky. Pro osvěžení mu postačí pár chvil na čerstvém vzduchu a bude opět jako nově vypraný.
Když už len jen přeci musíme prát, je dobré vědět, že zvládne i vysoké teploty, ty se nejčastěji používají u ložního prádla nebo na utěrky a ubrusy, které většinou přijdou do styku s mnohem zákeřnějším zašpiněním než je u oděvu běžné. Na ten nám rozhodně postačí teploty do 40°C. A když už jsme u nastavení pračky, mějte na mysli, že se len přirozeně mačká. Je to jeho vlastnost, která už několik generací rozděluje jeho nositele na zaryté odpůrce a milovníky. Já vás ta jeho pomačkaná vlákna naučím milovat. Postačí, když si zapamatujete, že méně otáček je v tomto případě více. Necháte ho pak následně usušit hezky vyrovnaný přirozenou cestou. Není se čeho bát, velmi rychle usychá. Při žehlení použijete ty nejvyšší teploty, které vaše žehlička má a zmačkaná vlákna se velmi rychle narovnají. Ruku na to.
tradiční modrotisk
Modrotisk je kapitola sama o sobě. Patří mezi nejstarší způsoby tištění motivů na přírodní materiál. Tato technika má u nás tradici déle jak 200 let a stále se zpracovává původním řemeslným způsobem. Potřebuje šetrnější péči než ostatní přírodní materiály a to zejména díky svému způsobu barvení. Dříve se hojně používal na len, dnes se spíše tiskne na bavlněná plátna.
Má nádherně sytý modrý odstín, který ovšem postupem času přirozeně bledne. Ale není to nic na škodu, je krásné sledovat jeho postupnou proměnu. Pokud byste si přeci jen chtěli zachovat jeho pohádkově modrou barvu co nejdéle, stačí prát na nižší teploty s pracím prostředkem na mýdlové bázi. Existují různé tekuté mýdlové prací prášky nebo mydlinky. No, a když už máme tu 200 letou tradici zpracování, můžeme třeba hezky po staru nastrouhat přímo do bubnu pračky mýdlo na praní. Tuhle volbu už nechám na vás, dosažený cíl by měl být stále stejný. Při praní se zpočátku může objevit mírné vypírání přebytečné barvy. Není to žádná vada, spíš bych to brala jako potvrzení, že se jedná opravdu o ruční typ barvení. Jak už je zřejmé z mých předchozích slov, modrotisk bez problému zvládne praní v pračce s nižší teplotou i otáčkami.
dobře známá bavlna
Bavlna patří mezi hodně oblíbené přírodní materiály, hlavně díky svým vlastnostem. Je příjemná na dotyk, vysoce prodyšná, odolná oděru a je velmi snadná na údržbu. Nosily ji naše maminky, babičky, prababičky a další prapra. Takže nemůže být pochyb o její šetrnosti. No, jak se to vezme, tahle rostlinka umí být velice žíznivá a způsob jejího pěstování patří bezesporu mezi největší znečišťovatele planety a dost výrazně mění charakter samotné krajiny díky své velké potřebě zavlažování. Tedy pokud se bavíme o konvenčně pěstované bavlně. Nabízí se otázka, jestli je opravdu ekologické a etické vytvářet oděv z bavlny. Zda není vhodné nahradit ji jiným přírodním materiál. A pokud vás tato otázka zajímá, doporučuji si přečíst knihu Příběh skříně od Veroniky Blabla Hubkové. Je v ní spoustu zajímavostí nejen o pěstování bavlny, ale o celém módním průmyslu.
A po malé, ale velmi důležité odbočce, bych se ráda vrátila k péči o materiál. Bavlna je hodně známá pro svou vysokou mačkavost, která je charakteristická téměř pro všechna přírodní vlákna. Jediný, kdo má nad ní náskok je len. Ale to jsme si popsali o pár řádků výš a jeho mačkavost už milujeme. Takže vás ani nezarazí, když je její péče téměř totožná jako u lnu. Jen bych byla opatrná s vysokými teplotami jak u praní, tak i u žehlení. Je lepší prát na nižší teplotu, aby se příliš nesrážela. A vlastně usychá výrazně pomaleji než len. Opět je mnohem lepší jí sušit přirozenou cestou, a pokud možno, co nejlépe vyvěšené, budete mít potom méně práce s jejím žehlením. A když už naťukávám to žehlení, nejvyšší teplota má svůj prostor pro lněné výrobky, hned v závěsu je bavlna, vlna a hedvábí potřebují ještě o trochu nižší teplotu a na posledním místě je nylon. Má to také svůj smysl, každé vlákno vydrží jinou teplotu, lehce by se pak mohlo stát, že si některý oblíbený kousek spálíte.
záhadná viskóza
Jak je to vlastně s tou viskózou? Je to přírodní materiál nebo není? I přesto, že pochází z přírodních zdrojů, neřadí se mezi přírodní materiály, díky následnému chemickému zpracování. Má ale spoustu podobných vlastností jako len nebo bavlna např. charakteristickou mačkavost. Viskóza je velmi hebká na dotyk, splývavá, lehce chladivá a řekla bych i trochu nepoddajná. Ráda si dělá co chce, ale v tom je její kouzlo.
Měla by se prát na jemný program max. do 40°C, čím nižší otáčky, tím lépe. A suší se přirozenou cestou, to ostatně doporučuji u všech druhů materiálů, pokud je to ovšem možné. A ještě je tu jedna paralela. Čím lépe pověsím, tím méně mám pak práce s následným žehlením.